Dne 31. března 2017 se v Křišťálovém sále Ruského střediska vědy a kultury v Praze konal «kulatý stůl» ruských a českých vědců, věnovaný 100. výročí Ruské revoluce. Akce byla připravena Zastupitelstvím Rossotrudničestva v ČR ve spolupráci s Diplomatickou akademií MZV RF.

 Za ruskou stranu se „kulatého stolu“ zúčastnili: prorektor Diplomatické akademie MZV RF pro vědeckou práci, profesor Oleg Ivanov, vedoucí katedry diplomacie a konzulárních služeb, profesor Jevgenij Kutovoj, vedoucí střediska světových kultur, profesorka Natalia Maslakovová – Clauberg, tajemník výkonného ředitele fondu „Russkij mir“ Anatolij Blinov a spisovatel Alexandr Vladimirov. Za českou stranu byli přítomni: vědecký pracovník Institutu historie České AV, zástupce předsedy Společné česko-ruské komise historiků a archivářů, profesor Emil Voráček, pedagog Institutu slavistiky Univerzity T.G. Masaryka (Brno) Radomír Vlček, redaktor Anatolij Šitov, designér a veřejný činitel Štefan Kotrba.

Na začátku zasedání účastníky přivítal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec RF v ČR Alexandr Zmejevskij, který zdůraznil, že „nehledě na existující nejednoznačné hodnocení, vliv této historické události na následný průběh historie v Rusku a na celém světě je nesporný. V důsledku revoluce zmizelo Ruské impérium, které vystřídal unikátní stát - Sovětský svaz, kterému bylo souzeno hrát historickou roli v mezinárodních vztazích“. Zmínil též význam revolučních událostí v Rusku pro vznik nezávislé Československé republiky, jejíž 100. výročí vzniku si budeme připomínat v příštím roce.

Během „kulatého stolu“ se zajímavými výsledky studií a hodnoceními Únorové a Říjnové revoluce v Rusku vystoupili Natalia Maslakovová – Clauberg, Radomír Vlček, Anatolij Šitov, a Anatolij Blinov. Jevgenij Kutovoj poukázal na význam revolučních změn v Rusku pro vznik nového, více nezávislého systému mezinárodních vztahů. Emil Voráček rozebral revoluční události v Rusku jako součást globálních změn, které probíhají ve světě.  Mimo jiné zdůraznil, že první úspěšnou demokratickou revolucí XX. století byla demokratická revoluce v Číně v letech 1911 – 1912. Alexandr Vladimirov pověděl o vzniku a zániku podnikatelské třídy v Rusku v 1. polovině minulého století. Štefan Kotrba se podělil o experimenty v ruském revolučním umění a informoval o hledání nových forem společenského života v prvním desetiletí sovětské vlády.

Na závěr prorektor Diplomatické akademie MZV RF profesor Oleg Ivanov podtrhnul zajímavý průběh semináře a vyzval české a ruské vědce, aby těsněji spolupracovali, častěji projednávali aktuální otázky, především v oblasti společenských věd.  Jeho návrh podpořili ruští i čeští účastníci „kulatého stolu“.

Na semináři bylo přítomno více než 40 hostů, většinou českých občanů, mimo jiné i členovů českých společenských organizací „Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol“ a „Klubu MGIMO“.